top of page

Program

Vzdělávací program vychází z principů waldorfské pedagogiky

Základním rysem waldorfské pedagogiky je snaha o rozvoj člověka v jeho celistvosti. Dnešní svět dospělých je zaměřen na výkon a logické myšlení, ale naším cílem není připravit na to dítě vysvětlováním a učením. Děti by měly mít čas prožít své dětství – volně si hrát, přirozeně se učit nápodobou, vnímat čas prostřednictvím přirozených rytmů (dne, týdne, měsíce a roku) a rozvíjet své tělo a smysly.

Výchova a vzdělávání vycházející z vývojových potřeb dítěte se zaměřuje především na utváření vztahu ke světu pomocí sil myšlení, cítění a vůle. Výrazným prvkem je pěstování humanity a lidskosti, tolerance a porozumění druhým.

 

Waldorfská pedagogika preferuje hračky z přírodních materiálů, oblé tvary a přirozené odstíny barev. Děti nejsou navzájem srovnávány prostřednictvím výkonů. Jediným způsobem hodnocení dítěte je jeho vlastní pohyb po cestě, kterou se vydává. Důležitou součástí vzdělávacího programu je vyprávění pohádek a umělecké činnosti – malování, kreslení, zpěv a tanec.

Základním znakem lesního klubu je, že velká část programu probíhá "venku za každého počasí" – většinou v lese

Velmi důležité je vhodné oblečení. Děti pod dohledem pedagogů lezou na stromy a učí se odhadovat své hranice, tak aby každou překážkou zdolaly samy jak nahoru, tak i dolů. Pohyb v přírodě a překonávání překážek a nerovností terénu pomáhá správnému vývoji motoriky, rovnováhy, koordinaci pohybu a orientaci v prostoru.

 

Les je velké hřiště a příroda moudrá učitelka. Pedagogové jsou dětem spíš průvodci než učiteli. Východiskem pro vzdělávací program je přímá zkušenost dětí. Děti poznávají svět všemi smysly (ochutnávat však smějí jen po souhlasu dospělého).

 

Hračkami jsou především přírodní materiály (listí, větve, tráva, hlína, kameny…), což rozvíjí fantazii a kreativitu. Hra v lese může mít nekonečně mnoho podob. Hlína pro nás není “špína”, ale úžasný materiál – děti se většinou nevrací v čistém oblečení a někdy se něco i roztrhne. Pro všechny děti je dost místa a “hraček”, takže dochází k minimu sporů. Naopak často je třeba spolupracovat – třeba na přenesení velké větve.

Rytmus dne
 Rytmus dne je pružně přizpůsobován aktuálním potřebám dětí a změnám počasí.

    7:308:15      předávání dětí

    7:308:30      volná hra

    8:30–11:45    ranní kroužek, svačina, pobyt v lese, hygiena, pohádka

    11:45–12:15  oběd

    12:30   vyzvedávání dětí po obědě

    12:30–14:30  odpočinek

    14:45–16:15  svačina, volná hra a pobyt na zahradě, vyzvedávání dětí

    16:30   uzavření zázemí

Rytmus roku

PODZIM

  • září – Michaelská slavnost – Uvědomění si významu podzimu jako období sklizně a úrody a počátku procesu odumírání života v přírodě. Svatý Michael jako symbol boje s těmito silami (odvaha, statečnost, schopnost čelit překážkám a nebezpečí).

 

  • říjen – Slavnost stromů – Období vrcholícího podzimu, motiv ukončeného  vegetativního cyklu země (prožitek uspokojení z překonaného strachu, nálada harmonie a zklidnění).

 

  • listopad – Martinská slavnost – Prožitek zkracujícího se dne prostřednictvím tradičních lidských činností uprostřed kruhu blízkých lidí, prožitek vzájemnosti. Svatý Martin jako symbol lidského soucítění, vzájemné pomoci a úcty.


ZIMA                                        

  • prosinec – Adventní spirála (pohyblivá) – Prožitek nálady adventního času s jeho aspekty (zamyšlení, cesta k porozumění druhému člověku, vnitřní ztišení jako prostor pro druhého). Vánoce jako symbol příchodu nového života po období odumření (návrat Slunce, zrození světla z temnoty noci).

 

  • leden – Slavnost tří králů – Doznívání zážitku Vánoc (k motivu pastýřů symbolizujících cítění se pojí kvalita myšlení – moudrost králů), ukončení vánočního období. Nový rok jako symbol optimismu a nové pespektivy.

  • únor - Masopust (pohyblivá) – Prožitek vrcholného období zimy v jeho tradičním pojetí jako období začátku pronikání životních sil z nitra Země na povrch. Masopust jako symbol živelnosti a tělesnosti – cesta sebevyjádření a seberealizace.

 

JARO

  • březen – Vynášení Morany (pohyblivá) – Prožitek ukončení období zimy, nálada probuzení, čerstvosti.

 

  • duben – Semínková slavnost - žehnání Matce zemi a její plodnosti

 

  • květen – Otvírání studánek – Královničky jako symbol uvolnění ozdravných sil země vnitřním očištěním, holubice jako symbol svobodného ducha a svobodné vůle.

 

LÉTO

  • červen – Svatojánská slavnost – Prožitek síly vrcholného období léta v jeho plnosti forem před počátkem působení sil útlumu v přírodě. Svatý Jan jako symbol zralosti a obratu – kvalitativní změny v přírodě i nitru člověka (nejen já, ale i ti druzí).

 

  • červenec a srpen – období letních prázdnin – slavnosti se nekonají

bottom of page